Literární Vysočina

První z ohlasů poslala Táňa Nováková, děkujeme.

Literární Vysočina tentokrát s tancem sv. Víta Romana Szpuka

Ráno jsem nasedla se svým mužem v Ústí nad Labem do vlaku za velikého lijáku a bouření ze všech stran. Lidičky, to byla taková krása! Ten vlhký vzduch a to ochlazení. Připadala jsem si jako žába, která dýchá pokožkou celého těla. A pak, jela jsem opět na Literární Vysočinu do půvabné Chotěboře. Těšila jsem se na staré známé tváře a na knížky, které si tam zakoupím. Ve vlaku z Havlíčkova Brodu jsem po chvíli identifikovala Romana Szpuka, kterého jsem znala z některých jeho básní a z fotek. Dokonce jsem si náhodně sedla ve vlaku naproti němu a po chvíli ho oslovila, zda je to skutečně on. A byl! Hned ve vlaku jsem si nechala osvětlit meteorologický výraz „húlava“ (Roman, který pracuje jako meteorolog, kromě výkladu tohoto termínu mi zdůraznil důležitost samohlásky „ú“ a nikoliv „ů“ v onom slově). Pokud se ptáte, co to je „húlava“, najděte si laskavě svého Szpuka někde ve vlaku a troufněte si ho oslovit jako já.
Číst dále »