Festival 2010 pohledem Jany Jiráskové
Z Literární Vysočiny dávno už jsme doma… Zůstaly vzpomínky, dojmy, fotografie a možná i chuť vrátit čas a sejít se znovu s tolika příjemnými lidmi, slyšet znovu mnoho pěkných slov, slyšet hudbu… Léto je pryč a s ním i literární festival LV. Letos se ještě odehrál v Chotěboři s tím, že kdekdo říká: ,,Kdo ví, co bude za rok….“ Letos se zase odehrál v Chotěboři a nemůžu si pomoct, pro mne nějakým způsobem k tomu městečku už patří…
Slyšela a četla jsem řadu názorů na letošní ročník… Hodnocení, jak organizátoři unesli své břemeno, (představa nervozity a stresu při pořádání festivalu je pro mne šílená!), jak se točilo pivo, jak se točil kdo v kole… Názory se v něčem liší, ale podstatné zůstává: je fajn, že se sejdou lidé, kteří mají vztah k literatuře, hudbě a umění vůbec. Je fajn spolu pár chvil pobýt.
Samozřejmě, že hlavní součástí festivalu je vyhlášení výsledků literární soutěže. V letošním roce nebyla účast soutěžících (a nakonec ani diváků) sice tak silná jako v předchozích ročnících, přesto i Literární vysočina 2010 má své vítěze:
PRÓZA
1.Marek Kožušník /Praha/
2. Václav Franc /Nová Paka/
3. Antonín Šlechta /Úpice/
Čestné uznání
Milan Čechura /Plzeň/, Marek Mittaš /Prievidza/, Ján Pochanič /Podhoroď/
POEZIE
1. Richard Vysloužil /Palkovice/
2. Táňa Nováková /Ústí nad Labem/
3. Martin Kubek /Brno/
Čestné uznání
Helena Niklausová /Praha/, Lenka Šimková /Žilina, okr.Kladno/
A co dalšího Literární vysočina 2010 nabídla? Pod téma ,,Nekonečný příběh“ se schovalo opravdu ledacos… Nekonečné řešení provozních otázek (okolo provozu místního baru), nekonečné zpěvy sobotního večera (při úžasné kytaře a zpěvu Franty Kostlána), nekonečné hovory o psaní, o autocenzuře, o autorech, o autech…
Program: moravský bard Petr Moučka, následován mnohými očekávaným J.H. Krchovským, kterého při čtení doprovodil Marcel Kříž. Ten potom pokračoval svými sžírajícími toužebnými blues.
Sobotní ráno patřilo Janě Jiráskové a Markovi Kožušníkovi, kteří přečetli několik ukázek ze svých povídek. Což bylo opravdu tragikomické, protože Marek měl za sebou asi 10 hodin škytání a o dost méně hodin spánku. V sobotním dopoledni také jela medička na sáňkách, alespoň prostřednictvím poezie Saši Gr., který byl doprovázen nadanou a úžasnou kytaristkou a zpěvačkou Janou Kuklovou. Proběhl také již tradiční Wimbledon autorského čtení, slavnostní vyhlášení literární soutěže uvedl koncert harfenistky Zbyňky Šolcové. Sobotní večer potom byl zcela v rukou Teplicka. Roman Szpuk a Svatava Antošová ho otevřeli ohnivým čtením svých básní a následovala legendární kapela ,,Už jsme doma“.
Pokud jsem na něco zapomněla, byla jsem zrovna na trase Chotěboř – Havlíčkův Brod, kterou jsem za sobotu absolvovala několikrát.
Konečně tedy nezbývá než popřát nekonečnému příběhu, aby byl skutečně nekonečný. Aby nás neopustil tento festival, jeho duch a idea a radosti až do rána…
Další postřehy z festivalu najdete na http://zora.bloguje.cz, http://www.literarnivysocina.com , http://ikobra.rehec.cz/pdf/kobra/kobra_2010_08.pdf …
